Zdravotničtí záchranáři řeší v terénu samostatně až 90 procent tísňových výzev, které přijme náš dispečink. Ne vždy je to práce jako v akčním filmu, ale v mnoha případech budete jediní, kdo v danou chvíli může pacientům pomoci. Budete pracovat se špičkovým vybavením, s moderními sanitními vozy a za finančních podmínek, které jsou v celorepublikovém srovnání nadstandardní. Vedle řady benefitů budete mít i podporu zaměstnavatele při kontinuálním vzdělávání a rozšiřování vaší odbornosti, třeba na zdravotnického záchranáře pro urgentní medicínu.
Kvalifikační předpoklady
• VŠ/VOŠ (Bc. nebo DiS.) odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře nebo VŠ/VOŠ (Bc. nebo DiS.) všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí v oboru sestra pro intenzivní péči, která byla členem výjezdové skupiny ZZS nebo má absolvovaný certifikovaný kurz „Ošetřovatelská péče o pacienta v přednemocniční neodkladné péči a operační řízení přednemocniční neodkladné péče“ to platí pro všeob. sestry, které studium dokončily po roce 2011 (víme, že je to poněkud kostrbaté, ale jakmile pošlete životopis, my se v tom už budeme umět zorientovat)
• u absolventů oboru zdravotnický záchranář po roce 2018 požadujeme dle zákona roční praxi na urgentním příjmu nebo na jednotce intenzivní péče
• řidičské oprávnění skupiny C1 a praxe v řízení je výhodou, nikoliv podmínkou přijetí, v případě přijetí do pracovního poměru bude nutné si doplnit ŘP sk. C1 do jednoho roku od nástupu
• znalost místopisu Prahy, komunikační schopnosti a schopnost týmové práce, přesnost, pečlivost, spolehlivost.
Pokud základní kvalifikační požadavky splňujete, máte napůl vyhráno. Pošlete nám prosím Váš životopis na personalnizzshmp.cz
Budete vždy jako první zdravotník na místě, byť po telefonu. Budete spolu s laiky na absolutním začátku řetězce přežití. Váš hlas a zkušenosti pomohou volajícím v prvních minutách. Uslyšíte křik, pláč, beznaděj, ale i úlevu a radost, když se podaří situaci zvládnout. Ten pocit stojí za to. Už víckrát nám pacienti říkali, že operátorky a operátoři jsou neviditelní andělé na telefonu. Mají pravdu. Pro tuto náročnou práci vám zajistíme odpovídající zázemí i platové ohodnocení.
Kvalifikační předpoklady
• zdravotnické vzdělání na VŠ/VOŠ (Bc. nebo Dis.)
• odbornou způsobilost v oboru všeobecná sestra se specializací nebo zdravotnický záchranář
• specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost pro práci na ZOS je výhodou, ale není podmínkou (viz. certifikovaný kurz „Operační řízení přednemocniční neodkladné péče“, který u nás můžete absolvovat)
Pokud základní kvalifikační požadavky splňujete, máte napůl vyhráno. Pošlete nám prosím Váš životopis, na personalnizzshmp.cz
Spolehlivě dovézt kolegyně a kolegy na místo a aktivně se zapojit do pomoci pacientům. To je mimořádně důležitý úkol řidičů vozidla ZZS – zásadní součásti týmu našich zdravotníků. Máme moderní sanitní vozy, se kterými zvládnete jak náročný pražský provoz, tak záludnosti terénu. Vedle maximálního výjezdového příplatku budete čerpat řadu dalších benefitů jako ostatní zdravotníci.
Kvalifikační předpoklady
• středoškolské vzdělání (výuční list)
• řidičský průkaz skup. C, praxi v řízení
• znalost místopisu Prahy
• absolvovaný akreditovaný Kurz řidiče vozidla ZZS v rozsahu cca 600 hodin
Absolvování kurzu je podmínkou přijetí na tuto pracovní pozici dle platné legislativy.
Platové zařazení dle nařízení vlády č. 603/2020 Sb. v platném znění, 6 týdnů dovolené, stravenky, volnočasové poukázky/penzijní pojištění a další benefity. Možnost dalšího vzdělávání včetně účasti na odborných konferencích doma i v zahraničí.
Práce na plný nebo částečný pracovní úvazek v denních a nočních směnách.
Nástup dle dohody.
Náplň práce
• poskytování přednemocniční neodkladné péče ve výjezdových skupinách na výzvu zdravotnického operačního střediska
• provádění vysoce specializovaných a náročných odborných činností včetně spolupráce při vyprošťování osob a zabezpečení odborného transportu zraněných
• odpovědnost za chod výjezdové základny, kontrola vybavení včetně vozu rychlé lékařské pomoci, doplňování zdravotnických potřeb a léků, kontrola spotřeby zdravotnického materiálu
• odpovědnost za řádné vedení zdravotnické dokumentace v rozsahu daném právními předpisy a IAŘ
Požadujeme
• VŠ-LF
• specializovanou způsobilost v oboru urgentní medicína, interna, chirurgie, anesteziologie a resuscitace, pediatrie, všeobecné praktické lékařství
• praxe na ZZS vítána
Profesní životopisy zasílejte na personalnizzshmp.cz
Pražští záchranáři provozují na Moravě předsunutou základnu ve speciálu Golem, ordinuje zde i praktický lékař
V moravských obcích zasažených tornádem stále působí zdravotníci pražské záchranky a zůstává zde i speciál pro mimořádné události Golem. V Moravské Nové Vsi zřídila ZZS HMP po dohodě se Zdravotnickou záchrannou službou Jihomoravského kraje v prostorách Golemu předsunutou výjezdovou základnu, kde zdravotníci ošetřují zraněné a vyjíždějí z ní i za pacienty v okolí. Do úterní půlnoci ošetřili přes 240 lidí, z nichž několik desítek transportovali do nemocnic. Od úterý začíná v Golemu působit i místní praktický lékař, který přišel o vlastní ordinaci.
„Od pátečního odpoledne jsme ošetřovali lidi, kteří se zranili při vichřici, ale vzhledem k okolnostem nevyhledali ošetření, v mnoha případech měli rány znečištěné. Přednemocniční neodkladnou péči jsme prováděli na místě, případně jsme pacienty transportovali po avizování do místních nemocnic. Následně začal stoupat počet osob, které se zranily při likvidačních pracích. Vzhledem k vysokým teplotám docházelo také ke kolapsovým stavům a situacím souvisejícím s přehřátím. Zásadním aspektem bylo zhoršení chronických onemocnění některých osob, které velmi často přišly i o předepsané léky,“ popisuje z místa Ondřej Šedivka, vedoucí pracoviště krizové připravenosti ZZS HMP.
V modulu Golem, který doposud sloužil jako ošetřovna a zázemí pro zdravotníky a další členy složek IZS, v úterý začal ordinovat i místní praktický lékař. „Pan doktor chce pomáhat svým i dalším pacientům, ale nemá kde. Protože o ordinaci přišel, vytvořili jsme mu podmínky u nás,“ uvádí Ondřej Šedivka.
Veškeré aktivity ZZS HMP probíhají za plné kooperace s kolegy ze ZZS JMK a dále s pracovníky krizového řízení, s místní samosprávou a složkami IZS. Ve spolupráci s kolegy z Asociace samaritánů ČR a společnosti Davepo vytvořili pražští záchranáři v Moravské Nové Vsi výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci, které na základě tísňových výzev z dispečinku ZZS JMK vyjíždějí v zasažené oblasti za pacienty volajícími linku 155. Nadále ošetřují zdravotníci pacienty i na předsunuté základně, případně je transportují do nemocnic nebo nově k lehčím chirurgickým zákrokům k nedaleko působícímu Trauma teamu ČR. I přes náročné podmínky podle krizového manažera na místě funguje na vysoké úrovni týmová spolupráce.
„Je zde neuvěřitelné pracovní nasazení všech, a to nejen složek IZS, ale také dobrovolníků, kteří dřou od rána do večera. I to je důvodem, že máme stále dost práce kvůli různým úrazům. Zásadní je pro nás také materiální podpora naší organizace z Prahy, ale i nasazení našich kolegyň a kolegů, kteří zajišťují běžný provoz v hlavním městě a my tak můžeme pomáhat zde,“ dodává Ondřej Šedivka.
Na Moravě se vystřídalo více jak deset pracovníků pražské záchranky, působí zde v rámci pomoci, kterou vyslal Magistrát hl. m. Prahy. Na žádost Jihomoravského kraje má ZZS HMP prodloužený a schválený mandát působnosti na Moravě do pátku 2. července.
Vyndávání zapadlého jazyka je největší resuscitační mýtus
Díky fotbalovému mistrovství obletěly svět nejen geniální gól Patrika Schicka, ale také záběry resuscitace dánského záložníka Eriksena. Hráče se po kolapsu a zástavě srdce podařilo v přímém přenosu na hřišti oživit. Fotbalista odjížděl do nemocnice už při vědomí a vzkázal z ní, že se cítí dobře. V tomto ohledu udělaly Eriksenův kolaps a reakce jeho spoluhráčů resuscitaci nejlepší možnou reklamu, kterou viděly miliony lidí. Byla by škoda takovou příležitost nevyužít k propagaci zcela správného postupu. Samotné oživování mohlo proběhnout ještě efektivněji, hráčům to ale nelze vytýkat, o resuscitaci je rozšířena stále řada mýtů.
Eriksenův příběh dokazuje, že se prakticky kdykoliv můžeme setkat se situací, kdy se někomu zastaví srdce. A také se potvrdilo, že rychlá reakce svědků zachraňuje životy. Každá vteřina je v takovou chvíli drahá, stále se však setkáváme při laické resuscitaci s postupy, které oživování prodlužují a mohou ho negativně ovlivnit. Největším resuscitačním mýtem je v tomto ohledu vyndávání „zapadlého jazyka“. Bohužel je tato představa ve společnosti stále silně zažitá.
Zcela nejdůležitější a zásadní částí postupu je zavolání na tísňovou linku 155. Zkušené operátorky a operátoři zdravotnické záchranné služby vás celou situací provedou krok za krokem.
Pokud člověk upadne do bezvědomí, může skutečně kořen jazyka blokovat dýchací cesty, ale rozhodně to není způsobeno tím, že by se jazyk přetočil a zapadl do krku, jak může toto slovní spojení naznačovat. Jazyk je sval a při poklesu svalového napětí v důsledku bezvědomí ochabne, stejně jako všechny ostatní svaly. Když pak kořen jazyka přilehne na stěnu dýchacích cest, dojde k jejich zneprůchodnění.
Nejvhodnějším způsobem uvolnění dýchacích cest je v takovém případě prostý záklon hlavy. Provádí se tak, že zachraňovaný leží na zádech, ideálně na pevné podložce, nemá nic pod hlavou a zachránce mu přiloží dlaň pod bradu a druhou na čelo a hlavu mírně zakloní. Díky tomuto jednoduchému manévru jazyk odlehne a dojde ke zprůchodnění dýchacích cest.
Následně lze zkontrolovat dýchání pohledem (zvedání hrudníku) a poslechem – respektive přiložením například tváře k ústům zachraňovaného, zda je cítit vydechovaný vzduch. Pokud se postižený normálně nenadechne za 10 vteřin alespoň dvakrát, je třeba zahájit resuscitaci stlačováním prostředku hrudníku (na hrudní kosti) do hloubky 5–6 centimetrů (ne více) ve frekvenci přibližně 100 až 120 stlačení za minutu.
Zachraňovanému není vůbec třeba sahat do dutiny ústní a pokoušet se jazyk vytahovat, to určitě není správný postup. Při sahání do dutiny ústní navíc hrozí, že kvůli dávivému reflexu vyvoláme u zachraňovaného zvracení. Možné je také poranění zachraňujícího, pokud by došlo například ke stisku čelistí.
Do dutiny ústní saháme zachraňovanému pouze v případě, že ji blokuje cizí předmět nebo zbytky potravy, které se snažíme odstranit. Následuje pak zmiňovaný záklon hlavy.
Nezapomeňte, že pokud si jakýmkoliv postupem při poskytování první pomoci nejste jistí, stačí zavolat na číslo 155, kde se vám vždy dostane pomoci ještě před příjezdem sanitky.
Pokud je k dispozici AED, nechte jej přinést, zapněte a pokračujte podle pokynů
Pokračujte v resuscitaci do příjezdu ZZS
TIP: Resuscitace se provádí na středu hrudníku frekvencí 100 – 120 stlačení za minutu a stlačujeme do hloubky 5 – 6 cm. Pro udržení správné frekvence poslouchejte operátory 155, případně využijte aplikace obsahující metronomy.
Platové zařazení dle nařízení vlády č. 603/2020 Sb. v platném znění, 5 týdnů dovolené, 5 dní zdravotního volna, stravenky, volnočasové poukázky/penzijní pojištění a další benefity.
Práce na plný pracovní úvazek.
Nástup dle dohody.
Náplň práce
• kompletní zpracování platů zaměstnanců a dalších plnění (DPP a DPČ), srážky z platu, daňová evidence včetně ročního zúčtování, zpracování pracovních úrazů a jejich odškodnění
• vedení a evidence platových dokladů, náhrad platů, pracovní neschopnosti, docházky
• komunikace s úřady (ČSSZ, ZP, FÚ, soudy, ÚP…), součinnost při kontrolách
• poradenství zaměstnancům a vydávání potvrzení na jejich žádost
• sledování legislativních změn týkajících se platů a personalistiky
• vedení personální a platové agendy
Požadujeme
• VŠ bak./VOV/ÚSV s maturitou (výhodou ekonomické zaměření)
• praxi v oboru min. 5 let
• dobrá znalost platové problematiky a související legislativy s přesahem znalostí do personalistiky
• znalost práce v MS Office
• samostatnost, pečlivost a spolehlivost
• zkušenosti z rozpočtové nebo příspěvkové organizace, případně zdravotnického zařízení vítány
• znalost účetního programu VEMA výhodou
Profesní životopisy zasílejte na personalnizzshmp.cz
Za loňský rok ošetřily posádky zdravotnických záchranných služeb v České republice pacienty při 963 130 událostech. Denně vyrazí zdravotníci na pomoc přibližně třem tisícům lidí. Z některé z výjezdových základen napříč republikou vyjede posádka v průměru každou půl minutu. Na začátku naprosté většiny těchto příběhů je trojmístné číslo vytočené na telefonu: 155. Na sobotu, se symbolickým datem 15. 5., připadl už pátý Den linky 155.
Letos se už podruhé Den linky 155 bohužel uskuteční kvůli protiepidemickým opatřením bez obvyklých akcí pro veřejnost, kdy záchranáři seznamují zájemce nejen s fungováním zdravotnických operačních středisek a záchranné služby jako celku, ale i s používanou technikou nebo se základy první pomoci.
Pandemie onemocnění covid-19 a související opatření přinesly v uplynulých měsících velmi náročné podmínky pro činnost zdravotnických záchranných služeb. Rozsah poskytované přednemocniční neodkladné péče v naší republice ale zůstal díky mimořádnému nasazení zdravotníků bez výraznějších omezení. Posádky i nadále zasahují ve zvýšeném stupni ochrany, na pracovištích platí zpřísněná hygienická opatření.
Největší nárůst volání zaznamenaly operační střediska zdravotnických záchranných služeb loni v březnu, kdy linku 155 vytočil i dvojnásobek běžného denního počtu volajících. I zkušení dispečeři a dispečerky s mnohaletou praxí se shodují, že podobně intenzivní služby nepamatují. U volajících byly patrné obavy z šířícího se onemocnění covid-19 a velmi často nevěděli, kam se mají se svými dotazy obracet. V následujících měsících se počet volání vrátil k normálním počtům.
Spojení se zdravotníky v řádu sekund
Po vytočení čísla 155 je volající během několika sekund spojen s profesionálními zdravotníky na zdravotnickém operačním středisku příslušné zdravotnické záchranné služby, kterých je v republice celkem 14, jedna v každém kraji a v hlavním městě. Dispečeři a dispečerky volajícímu poradí, jak účinně pomoci sobě nebo druhým a v případě potřeby na místo vyšlou posádky záchranné služby.
Jak správně postupovat při pomoci druhým a volání na linku 155?
Na prvním místě je bezpečnost samotných zachránců. Než začneme komukoliv pomáhat, vždy je důležité se na pár sekund zastavit a zamyslet se, jestli nám nehrozí nějaké nebezpečí.
Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, když si nejste jistí, zda danou situaci zvládnete vlastními silami. Ne každé volání musí nutně skončit výjezdem záchranné služby, ale třeba „jen“ užitečnou radou.
Pokud se rozhodnete pomoc v případě ohrožení zdraví zavolat, vždy vytočte přímo tísňovou linku 155.
Nejdůležitější informací, kterou operátor potřebuje vědět, je adresa – tedy místo, kde se nacházíte.
Pak přenechejte iniciativu na operátorovi – odpovídejte na otázky, nechte se vést a nikdy nezavěšujte jako první.
Nemusíte mít strach, protože i laika dokážou profesionálové na tísňové lince navést k poskytnutí účinné první pomoci. Není to nic těžkého, díky jejich radám zvládne pomoci opravdu každý a nakonec zjistíte, že k záchraně života nepotřebujete víc než svoje dvě ruce.
Všem také upřímně doporučujeme, aby si do svých chytrých telefonů nainstalovali bezplatnou aplikaci Záchranka. Jejím prostřednictvím v případě nouze odešlete vaši aktuální polohu a zároveň kontaktujete záchrannou službu, což je zejména v situacích, kdy nevíte, kde se nacházíte, neocenitelná věc.
Už třetí týden mají pražští záchranáři denně méně jak 50 pacientů nakažených covidem-19
Počet covid pozitivních pacientů, kterým v hlavním městě poskytují péči pražští záchranáři, už třetí týden nepřesáhl padesát za den. Tuto hranici přitom počet pacientů s koronavirovou infekcí letos pravidelně překračoval. V exponovaných dnech měli záchranáři i více jak 170 pacientů s potvrzeným onemocněním covid-19 nebo s vysokou pravděpodobností této diagnózy.
Koronavirová pandemie představovala v letošním roce mimořádnou zátěž pro provoz záchranné služby. Za necelé čtyři měsíce letošního roku poskytli zdravotníci ZZS HMP péči téměř 9 000 pacientů s covid-19 či vysokým podezřením na toto onemocnění. Za celý loňský rok to bylo „pouze“ přes 5 000 pacientů.
„V některých dnech letošního roku tvořili pacienti s covid-19 více jak třetinu všech událostí, ke kterým naše posádky vyjížděly. V posledních týdnech pozorujeme znatelný pokles, zůstáváme nicméně ostražití a zachováváme všechna preventivní opatření,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Zdravotníci pražské záchranky tak i nadále zasahují ve zvýšeném stupni ochrany, pečlivě dezinfikují sanitní vozy a zpřísněná bezpečnostní opatření platí stále i na výjezdových základnách a dalších pracovištích. Od lednového očkování, jež absolvovala většina zdravotníků záchranky, významně klesl počet zaměstnanců, kteří onemocněli covid-19.
„Výskyt tohoto onemocnění u kolegyň a kolegů je nyní zcela výjimečný. Znamená to pro nás velkou úlevu i ohledně preventivních karantén, které jsme zdravotníkům při kontaktu s nakaženým nařizovali, a museli za ně najít pro každodenní provoz zastoupení,“ dodává Petr Kolouch.
Již delší dobu pražští záchranáři také nemuseli asistovat při mezikrajských transportech covid pozitivních pacientů z přetížených nemocnic. Ustaly i transporty pacientů speciálně vyčleněným vrtulníkem letecké záchranné služby. Tímto způsobem pomohla pražská záchranka transportovat letecky od února do konce března padesát pacientů, z nichž byla většina napojena na umělou plicní ventilaci.
Platové zařazení dle nařízení vlády č. 603/2020 Sb. v platném znění, 5 týdnů dovolené, 5 dní zdravotního volna, stravenky, volnočasové poukázky/penzijní pojištění a další benefity.
Práce na plný pracovní úvazek ve směnném provozu.
Nástup dle dohody.
Náplň práce
• zajištění provozuschopnosti ICT zařízení nezbytných pro nepřetržitý provoz zdravotnického operačního střediska
• zajištění provozuschopnosti komunikačních zařízení organizace (telefony pevné včetně vlastní PABX, telefony mobilní, pagery, radiostanice) včetně základního servisu, programování a následných výměn
• proaktivní kontroly funkčnosti a profylaxe
• zajištění základního servisu dalších IT technologií v nepřetržitém provozu a řešení náhlých havarijních situací v provozu budovy ohrožujících funkčnost zdravotnického operačního střediska
• udržování funkčnosti záložních komunikačních prostředků určených pro krizové situace, asistence a cvičení
• vedení dalších agend a činností, vyplývajících z potřeb organizace
• pracovní doba je určena rozpisem směn v nepřetržitém provozu oddělení
Požadujeme
• vzdělání VO nebo ÚSV
• praktické zkušenosti v oblastech rádiová komunikační technika a technologie digitální a analogová
• výpočetní technika – základní přehled o hardware na úrovni pracovní stanice
• základní znalost operačních systémů MS Windows
• základní znalost ovládání běžných kancelářských aplikací
Profesní životopisy zasílejte na personalnizzshmp.cz
Platové zařazení dle nařízení vlády č. 603/2020 Sb. v platném znění, 5 týdnů dovolené, 5 dní zdravotního volna, stravenky, volnočasové poukázky/penzijní pojištění a další benefity.
Práce na plný pracovní úvazek s občasným záskokem ve směnném provozu.
Nástup dle dohody.
Náplň práce
• koncepční řešení informačních a komunikačních systémů zdravotnického operačního střediska a zajišťování průběžné inovace jeho částí
• koordinace vývoje a zdokonalování prostředků komunikačních systému podporujících činnost ZOS i ostatních útvarů organizace
• zajišťování instalací, provozu a oprav prostředků informační a komunikační techniky ZOS
• samostatné vytváření plánů využití komunikačních zařízení organizace (telefony pevné včetně vlastní PABX, telefony mobilní, pagery, radiostanice) včetně metodického řízení při zajištění plné provozuschopnosti a jejich programování
• spolupráce s odbornými útvary externích subjektů
• tvorba a průběžná aktualizace provozní dokumentace spravovaných technologií
• provádění příslušných částí finanční kontroly a správa majetku v odpovědnosti oddělení
• standardní pracovní doba s příležitostným zapojením do služeb dle rozpisu směn v nepřetržitém provozu oddělení
Požadujeme
• vzdělání VŠB nebo VO
• praktické zkušenosti v oblastech Informační a komunikační technika – základní přehled o hardware
• základní přehled o LAN (TCP/IP) a SAN sítích
• dobrá znalost operačních systémů MS Windows a Linux
• dobrá znalost ovládání běžných kancelářských aplikací
• základní znalost databázových systémů – Oracle, MS SQL
• základní znalost rádiové komunikační techniky (digitální i analogové)
Profesní životopisy zasílejte na personalnizzshmp.cz
Opět se setkávají. Zaměstnanci pražské záchranky podpoří sbírku pro svou pacientku Šošanu
Na jaře v roce 2019 se rodině Černých obrátil život naruby. Jejich nejmladší dcerka Šošana tehdy málem utonula v zahradním jezírku, pod jehož hladinou byla téměř deset minut. Noční můra každého rodiče, mimořádně náročný zásah pro pražské záchranáře. Díky 1,5 hodiny dlouhé resuscitaci, kterou prováděla nejprve maminka, následně posádky ZZS HMP a personál nemocnice, se podařilo Šošanin život zachránit. Dívka ale bohužel utrpěla vážné následky. Cesty Šošany a pražských záchranářů se po dvou letech opět potkávají. Zaměstnanci záchranky se stali patrony sbírky, ve které se rodina snaží vybrat prostředky na rehabilitační péči.
Od začátku pandemie covid-19 vnímají zaměstnanci pražské záchranky mimořádnou podporu od veřejnosti. Nyní se zase pražští záchranáři rozhodli pomoci druhým nad rámec své běžné práce. Podpoří sbírku pro Šošanu, kterou spustila platforma znesnáze21 provozovaná Nadačním fondem pomoci (NFP). V minulosti už pražská záchranka s NFP spolupracovala například na pořádání sbírky po malou pacientku Olivku, která při autonehodě přišla o oba rodiče. Tři zdravotníci se nyní stali přímo patrony sbírky pro Šošanu a spolu s dalšími kolegyněmi a kolegy ji i finančně podpoří.
Tři patroni
„Na rozdíl od mnoha jiných jsme kvůli koronaviru o práci nepřišli a můžeme i v této nelehké době někomu pomoci,“ říká zdravotnický záchranář Petr Zvolský. Právě on byl jedním z těch, kdo iniciativu mezi záchranáři spustil, a stal se rovněž patronem sbírky. Do budoucna by rád nasměroval další pomoc také pro rodiny, které postihla pandemie covid-19.
Události, při kterých jde o život dětem, jsou obecně pro zdravotníky velmi náročné. Zásah u tonoucí Šošany nebyl výjimkou, záchranáři na něj vzpomínají i po letech. „I když jsou to už dva roky, vybavuje se mi řada detailů jako přelézání zdi s veškerou výbavou nebo kontinuální ruční stlačování hrudníku až do předání v nemocnici. Všichni tehdy udělali maximum. Šošana dostala neskutečnou šanci a je to malá bojovnice. Pro nás je takto náročný zásah jen chvilka času strávená v práci, kterou nám sice nikdo z paměti nevymaže, ale to, co si musí prožívat její maminka a blízcí, je nepředstavitelné,“ říká David Vávra, zdravotnický záchranář a inspektor ZZS HMP, který tehdy na místě zasahoval.
„Malou Šošanu jsem před časem vezl do nemocnice kvůli neurologickým obtížím spojeným s těžkým poškozením mozku. I přes to, co je potkalo, je maminka Šošany neskutečně silná. Bylo vidět, že se všem svým dětem věnuje a že se o Šošanu stará na domácí podmínky mimořádně profesionálně a intenzivně,“ říká Dalibor Fabian, zdravotnický záchranář a třetí patron sbírky.
Sbírka uhradí rehabilitace
„Byla jsem přesvědčená, že se do pár vteřin rozkašle a rozpláče. Namísto toho jsem pořád nemohla nahmatat pulz, neslyšela jsem tlukot jejího srdíčka,“ vzpomíná Šošanina maminka Alena Černá na chvíle beznaděje, kdy se nejmladší z jejích pěti dětí téměř utopilo.
I přes vážné následky se Šošanin zdravotní stav po krůčcích zlepšuje. „Začala sama polykat, dokáže se znovu usmát, otočit hlavičkou. Díky hodinám Bobathova i Vojtova cvičení a další terapii ustoupily i nechtěné svalové stahy, kvůli kterým bylo třeba i pokrčení kolínka extrémně bolestivé,“ dodává Alena Černá.
Výtěžek sbírky rodina věnuje na intenzivní terapii na neurorehabilitační klinice a další cvičení či hipoterapii, což by mělo Šošanin zdravotní stav dále pozitivně ovlivnit.
Přáním všech je, aby se vyplnilo motto sbírky a Šošana mohla znovu sama objevovat svět. Pražští záchranáři předem děkují všem, kdo s nimi tuto sbírku podpoří.
