Obecné informace

Obecné informace

Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy je příspěvková organizace, která byla zřízena hlavním městem Prahou. Rozpočet organizace je tvořen ze 60% příspěvkem od zřizovatele a ze 40% z příjmů od zdravotních pojišťoven. Organizace zaměstnává přes 500 zaměstnanců. 

 Zdravotnická záchranná služba má v celé ČR jednotné číslo 155.

Zdravotnickou záchrannou službu volejte vždy, pokud jste svědky náhlého a neočekávaného zhoršení zdravotního stavu pacienta, těžkého úrazu nebo děje, který zřejmě bude mít za následek závažné poškození zdraví. Na linku 155 je správné zavolat i v případě, kdy si závažností stavu pacienta nejste zcela jisti. Operátoři této linky jsou kvalifikovaní pracovníci se zdravotnickým vzděláním a pomohou vám situaci vyřešit.

Kam se dovoláte?

V Praze se při telefonování na číslo 155 z pevné linky i mobilního telefonu dovoláte na jednotné Zdravotnické operační středisko pro hlavní město Prahu. Hovořit s vámi budou operátoři se zdravotnickým vzděláním. Pro zkvalitnění poskytovaných služeb jsou veškeré hovory nahrávány. Pokud vytočíte tísňovou linku 112, budete spojeni na tzv. „telefonické centrum tísňového volání“ spravované Hasičským záchranným sborem ČR. Zde vás dispečer, po zjištění základních informací, přepojí na Zdravotnické operační středisko pro hlavní město Prahu. Toto způsobí určitou časovou prodlevu ve vyslání zdravotnické pomoci. Proto, pokud můžete, VOLEJTE PŘÍMO LINKU 155.

Kdy volat záchrannou službu ?

Kdy volat zdravotnickou záchrannou službu?

Nejzávažnějšími stavy, kdy je potřeba volat tísňovou linku 155, jsou zejména stavy bezprostředního ohrožení života a zdraví pacienta.

Linku 155 volejte VŽDY, když si nejste jisti, že nejde o závažný stav. Jde zejména o následující situace:

  • akutní poruchy vědomí až bezvědomí,
  • náhlé zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných,
  • křeče a nově se vyskytující ochrnutí jedné nebo více částí těla,
  • zjevné poruchy dýchání a dušnost,
  • poruchy kardiovaskulární s doprovodnými symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhlé změny krevního tlaku,
  • těžká zranění, vážné dopravní nehody se zraněním osob, silná krvácení a velké rány,
  • zavalený, zasypaný pacient,
  • tonutí,
  • popálení, poleptání,
  • stavy působící náhlou bolest či utrpení,
  • všechny zvláštní situace, u nichž není vyloučeno akutní ohrožení životních funkcí,
  • změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí.

Kdy navštívit lékařskou pohotovostní službu?

V případě akutního zhoršení zdraví, které nesnese odkladu do doby ordinačních hodin praktických lékařů a kdy není ohrožen život nebo není jiný důvod přivolat ZZS.

Telefonní čísla na LSPP Praha
Praha  Adresa Telefon
Lékařská služba první pomoci – DOSPĚLÍ
1 Spálená 12 222 924 295
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 261 08 2520
4 Šustova 1930 296 506 302
5 Fakultní nemocnice v Motole – přízemí 224 438 590
5 Zbraslav, U včely 1442 257 257 557
6 Ústřední vojenská nemocnice, pavilon CH2 (vedle Emergency) 973 203 571
8 Bulovka 1 (vchod z ul.Bulovka/vedle záchytné stanice) 266 083 301
9 Lovosická 440 286 881 518
10 Plaňanská 1 274 810 990
10 Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, pavilon S 267 163 778
Lékařská služba první pomoci – DĚTI
2 DAK Všeobecné fakultní nemocnice, ambulance 224 967 777
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 261 083 783
5+6 Fakultní nemocnice v Motole, dětský monoblok 224 433 652
8 Bulovka 1 (vchod z ul. Bulovka-vedle záchytné stanice) 266 084 220
10 Plaňanská 1 281 019 244
Lékařská služba první pomoci – ZUBNÍ
1 Spálená 12 (pouze ošetření dospělých) 222 924 268
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 zubní 261 083 546
5 Fakultní nemocnice v Motole, dětský monoblok (pouze ošetření dětí) 224 433 652

Nejzávažnější důvody pro návštěvu LSPP jsou:

  • žlučníkový záchvat nebo jiné obtíže způsobené dietní chybou,
  • ledvinová kolika nebo jiné problémy s močením,
  • vysoký krevní tlak spojený s nevolností,
  • stavy dušnosti lehčího charakteru u chronicky nemocných,
  • průjmy,
  • zhoršení chronického onemocnění bez ohrožení života,
  • bolesti zubů.
Směřování pacientů ošetřovaných ZZS

Směřování pacientů ošetřovaných záchrannou službou

Prioritním cílem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy je zajištění trvalé a plošné dostupnosti přednemocniční neodkladné péče na území hlavního města. Při směřování pacientů, kteří jsou ošetřováni našimi výjezdovými skupinami, proto postupujeme v souladu se zákonem 374/2011 Sb. a navazující vyhlášky, zejména 240/2012 Sb. v platném znění tak, že pacienty převážíme do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení.

Tím se může rozumět:

  • nejbližší nemocnice oborově kompetentní k přijetí a ošetření pacienta
  • nebo nemocnice, v níž se pacient dlouhodobě s danou nemocí léčí, pokud je transport do této nemocnice z hlediska další diagnostiky a léčby výhodnější
  • nebo specializované centrum (např. traumacentrum, koronární jednotka, ictové centrum, popáleninové centrum apod.) u pacientů, vyžadujících vysoce specializovanou intenzivní péči.
  • Upozorňujeme pacienty, že dle zákona zák. 372/2011 Sb., se na ošetření a následný transport záchrannou službou nevztahuje institut svobodné volby lékaře resp. zdravotnického zařízení.

 

Pojištění a úhrada poskytnuté péče

Pojištění a úhrada poskytnuté péče

Obecné informace

 Česká republika se 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie. Členství v EU s sebou přineslo i změnu v zajištění nároků na zdravotní péči při pohybu v rámci zemí Evropské unie, Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Tyto nároky se po vstupu do Evropské unie řídí evropským právem – Nařízením Rady EHS č. 1408/71 a Prováděcím nařízením Rady EHS č. 574/72. Tato Nařízení jsou od okamžiku našeho vstupu v České republice přímo platná a účinná a mají přednost před českými zákony.

Změna, kterou přineslo členství v Evropské unii neznamenalo pouze získání nároku na zdravotní péči v jiných členských zemích EU, zásadním způsobem též ovlivnilo samotnou příslušnost k českému systému zdravotního pojištění. V rámci EU je platná zásada, že je každý pojištěn ve veřejném systému pouze jednou. Nutností je stanovit, v které zemi máte být pojištěni. Pouze v této zemi pak máte povinnost platit pojistné, pouze právní předpisy této země určují, jaké máte v rámci pojišťovacího systému daného státu povinnosti a práva v sociální oblasti.

Poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie je upraveno Nařízeními Rady EHS č. 1408/7 a 574/72 (dále jen „Nařízení“), která provádí i nečlenské státy EU Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko. V České republice jsou tato Nařízení platná od 1. května 2004.

Rozsah poskytované zdravotní péče

 Celá péče podle právních předpisů státu, kde je poskytována – rozumí se zdravotní péče, na kterou má nárok místní pojištěnec v příslušném členském státě EU, lékařsky nezbytná zdravotní péče s přihlédnutím k povaze onemocnění a předpokládané době pobytu na území jiného státu – rozumí se zdravotní péče, kterou vyžaduje zdravotní stav osoby po dobu pobytu v jiném státě EU.

Doporučení

Sjednávat si cestovní zdravotní připojištění, kterým snížíte míru nepříjemností v případě poskytnutí zdravotní péče v zahraničí. Z cestovního zdravotního připojištění budou uhrazeny poplatky spoluúčasti a také případný převoz do ČR.  

Země, na něž se vztahují uvedená nařízení:

Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a dále země EHS – Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Island, Turecko, Srbsko, Černá Hora.

Podle platné mezivládní dohody mezi ČR a Tureckem se i občané této země mohou prokazovat Potvrzením o registraci“ vydaným českou zdravotní pojišťovnou (musí se předem registrovat u některé z českých zdravotních pojišťoven) a pak mají nárok na stejné ošetření jako každý jiný pojištěnec této pojišťovny. Pokud se prokáží formulářem TR/CZ 111, pak lze postupovat v případech PNP stejně jako u občanů EU. Pokud nemají žádný z uvedených dokladů, jsou považováni za samoplátce.

Aby mohla být úhrada za ošetření pacienta nárokována v jedné z vybraných ZP ČR, je třeba aby pacient předložil některý z následujících dokumentů:

  1. Evropský průkaz zdravotního pojištění (EPZP) – mezinárodní zkratka EHIC
  2. Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění
  3. Potvrzení o registraci vystavené zdravotní pojišťovnou ČR, která bude péči hradit
  4. některý z formulářů E

Občané Slovenské republiky musí mít EHIC, případně Náhradný certifikát k EPZP

Pokud se tedy pacient v případě ošetření a/nebo transportu zdravotnickou záchrannou službou neprokáže žádným z výše uvedených dokladů, pak je považován za samoplátce a je povinností organizace požadovat po něm úhradu za poskytnuté služby, viz ceník organizace.

Jestliže pacient později doloží správný doklad, vztahující se k datu jemu poskytnuté PNP, budou mu finanční prostředky vráceny a náklady následně vyúčtovány zvolené české zdravotní pojišťovně (registrující pojišťovně). 

Jak postupovat při úhradě

1. Obdržel jsem fakturu pro samoplátce a mám platné zdravotní (komerční) pojištění

Kopii dokladu o pojištění je třeba zaslat: e-mail: jana.neradovazzshmp.cz, fax: 222 070 396, tel: 222 070 315, poštou: Korunní 98, 101 00 Praha 10

Pojištění je následně  ověřeno a poskytnutá péče je fakturována příslušné pojišťovně, původní faktura je stornována.

 2. Obdržel jsem fakturu pro samoplátce a nemám platné zdravotní (komerční) pojištění

Úhradu je možné provést:

Při platbách z ČR v Kč –  na účet: 27430051/0100

 

Při platbách ze zahraničí v Kč – na účet (IBAN): CZ2001000000000027430051, Komerční banka Praha 2, Italská 2, BIC (SWIFT): KOMBCZPPXXX

 

Při platbách ze zahraničí v EUR – na účet (IBAN): CZ1601000000434293070237, Komerční banka Praha 2, Italská 2, BIC (SWIFT): KOMBCZPPXXX

 

Poštou:  na adresu Korunní 98, 101 00 Praha 10

Osobně:  na adrese Korunní 98, 101 00 Praha 10, 4. patro, tel: 222 070 355

 

Při úhradě uvádějte číslo faktury jako variabilní symbol, dle toho platbu identifikujeme a připíšeme k vaší  pohledávce.

 

3. Obdržel jsem upomínku a nemám žádnou fakturu pro samoplátce

Tato situace může nastat pokud není schopen pacient fakturu převzít nebo dojde k její ztrátě, postupujte tedy dle pokynů v upomínce, popř. kontaktujte naší organizaci pro získání více informací.

Informace týkající se LSPP

Informace týkající se Lékařské pohotovostní služby

Lékařská služba první pomoci (LSPP)  není ZZS (zdravotnická záchranná služba). Pacienti by měli využívat zejména péče svých praktických a závodních lékařů v jejich ordinačních hodinách. Dále by měli se svými zdravotními obtížemi vyhledat lékaře včas a neodkládat řešení problému až na dobu mimo ordinační hodiny nebo dokonce na noční dobu a víkendy. Rozhodně by neměli zneužívat následně zdravotnickou záchrannou službu proto, že nevyužili včas uvedených služeb. LSPP zde není ani pro vypisování receptů na léky a nebo pro vypsání pracovní neschopnosti u případů, které trvají déle než 12hod.

Zdravotnické operační středisko (ZOS) zdravotnické záchranné služby (ZZS) zde není pro konzultační a poradenskou činnost, kterou zajišťují praktičtí lékaři, u kterých jsou občané (pacienti) registrováni nebo jiní ošetřující lékaři. Důvodem je fakt, že pouze oni mají k dispozici zdravotnickou dokumentaci a informace o zdravotním stavu pacienta, pro kterého je dotaz směrován.

Obecné informace

Kdy volat ZZS?

V případě vážného akutního zhoršení zdravotního stavu a ohrožení života, popřípadě u rychlého prohlubování chorobných změn u chronicky nemocných nebo při stavech, které bez rychlého poskytnutí odborné pomoci mohou způsobit trvalé chorobné změny či smrt.

Nejzávažnějšími stavy, kdy je potřeba volat tísňovou linku 155, jsou zejména stavy bezprostředního ohrožení života a zdraví pacienta:

  • akutní poruchy vědomí až bezvědomí,
  • náhlé zhoršení zdravotního stavu u chronicky nemocných,
  • křeče a nově se vyskytující ochrnutí jedné nebo více částí těla,
  • zjevné poruchy dýchání a dušnost,
  • poruchy kardiovaskulární s doprovodnými symptomy, jako je bušení srdce, bolest na hrudi, náhlé změny krevního tlaku,
  • těžká zranění, vážné dopravní nehody se zraněním osob, silná krvácení a velké rány,
  • zavalený, zasypaný pacient,
  • tonutí,
  • popálení, poleptání,
  • stavy působící náhlou bolest či utrpení,
  • všechny zvláštní situace, u nichž není vyloučeno akutní ohrožení životních funkcí,
  • změny chování a jednání ohrožující postiženého nebo jeho okolí.

 

Kdy navštívit LSPP?

Telefonní čísla na LSPP Praha
Praha  Adresa Telefon
Lékařská služba první pomoci – DOSPĚLÍ
1 Spálená 12 222 924 295
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 261 08 2520
4 Šustova 1930 296 506 302
5 Fakultní nemocnice v Motole – přízemí 224 438 590
5 Zbraslav, U včely 1442 257 257 557
6 Ústřední vojenská nemocnice, pavilon CH2 (vedle Emergency) 973 203 571
8 Bulovka 1 (vchod z ul.Bulovka/vedle záchytné stanice) 266 083 301
9 Lovosická 440 286 881 518
10 Plaňanská 1 274 810 990
10 Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, pavilon S 267 163 778
Lékařská služba první pomoci – DĚTI
2 DAK Všeobecné fakultní nemocnice, ambulance 224 967 777
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 261 083 783
5+6 Fakultní nemocnice v Motole, dětský monoblok 224 433 652
8 Bulovka 1 (vchod z ul. Bulovka-vedle záchytné stanice) 266 084 220
10 Plaňanská 1 281 019 244
Lékařská služba první pomoci – ZUBNÍ
1 Spálená 12 (pouze ošetření dospělých) 222 924 268
4 Thomayerova nemocnice, pavilon B1 zubní 261 083 546
5 Fakultní nemocnice v Motole, dětský monoblok (pouze ošetření dětí) 224 433 652

V případě akutního zhoršení zdraví, které nesnese odkladu do doby ordinačních hodin praktických lékařů a kdy není ohrožen život nebo není jiný důvod přivolat ZZS.

Nejzávažnější důvody pro návštěvu LSPP jsou:

  • žlučníkový záchvat nebo jiné obtíže způsobené dietní chybou,
  • ledvinová kolika nebo jiné problémy s močením,
  • vysoký krevní tlak spojený s nevolností,
  • stavy dušnosti lehčího charakteru u chronicky nemocných,
  • průjmy,
  • zhoršení chronického onemocnění bez ohrožení života,
  • bolesti zubů.