V letošním roce vyjížděly posádky pražské záchranky už k 60 případům, kdy se na zdravotních komplikacích pacientů podílely nízké venkovní teploty. Od ledna pak záchranná služba v Praze eviduje 13 zemřelých, většinou lidí bez domova, kdy k úmrtí mohlo dojít i vlivem mrazivého počasí. V posledních dnech zasahovali záchranáři také u případů, kdy se lidé propadli pod led. Celkový počet výjezdů nicméně v současné době výrazněji nepřevyšuje dlouhodobý průměr, kdy posádky ZZS HMP vyjíždějí přibližně 330krát za den.

 V současném nezvykle mrazivém počasí jsou nejvíce ohroženými skupinami obyvatel senioři a nemocní, především pak lidé trpící chronickými onemocněními srdce či dýchacími obtížemi. Těmto osobám se doporučuje omezit pobyt venku na minimum. Pobyt na hlubokém mrazu není vhodný ani pro novorozence a kojence, kteří ještě nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci.

Při pobytu venku by mělo být samozřejmostí teplé oblečení ve více vrstvách. Velmi důležité je před mrazem krýt okrajové části těla, tedy prsty, uši, nos, rty a bradu, u kterých hrozí vlivem nízkých teplot horší prokrvení a v extrémních případech i omrzliny. Pozor by si měli dát lidé obzvlášť na horách za špatného počasí, kde kombinací vyšší vlhkosti vzduchu, větru a nízkých teplot vzniká tzv. vlhký mráz, který riziko vzniku omrzlin výrazně zvyšuje.

Velmi opatrní by měli být lidé i při konzumaci alkoholu. „Sklenička na zahřátí“ působí na tělo pouze pocitově, ve skutečnosti alkohol roztahuje cévy, vlivem čehož dochází ke zvýšeným ztrátám tepla přes kůži.

 V uplynulých dnech pražská záchranka zaznamenala také několik případů proboření pod led – např. ve středu záchranáři ošetřovali člověka, který se propadl do vody na koupališti Džbán. Podchlazenému 55letému muži posádka zajistila veškerý tepelný komfort, podala mu teplé infuzní roztoky a převezla ho na oddělení JIP v Ústřední vojenské nemocnici. Také v neděli zasahovali záchranáři u 61letého muže, pod kterým se probořil led. Po ošetření a zajištění tepelného komfortu jeho zdravotní stav nevyžadoval následnou nemocniční péči.

I přes nynější mrazivé počasí nemusí být na vodních plochách v některých místech dostatečná tloušťka ledu. Při bruslení na místech s větší hloubkou vody, zejména méně frekventovaných, proto doporučujeme mít u sebe vždy k tomu určené záchranné bodce, které vozí bruslaři zpravidla zavěšené kolem krku a s jejichž pomocí je možné vytáhnout se zpět na led. V nouzi k tomuto účelu mohou posloužit například i klíče.

Pokud se člověk stane svědkem podobné události, je potřeba co nejrychleji přivolat profesionální pomoc (ideálně s využitím aplikace Záchranka, kdy odpadne zdlouhavé a často nepřesné vysvětlování, kde vlastně k události došlo) a souběžně se pokusit pomoci postiženému. Při pokusu o záchranu je nejdůležitější dbát na vlastní bezpečnost. Po ledě by se tak měli zachránci pohybovat ve větší vzdálenosti od sebe, poblíž místa proboření pak nejlépe vleže, aby rozložili váhu na větší plochu. K vlastnímu vytažení člověka z vody by pak měli použít jakékoliv vhodné okolní předměty jako větve, části oblečení či vlečné lano z auta. Pokud se podaří člověka dostat z vody, je nutné urychleně ho svléknout z mokrého oblečení, obléct suché a udržovat ho teple, například i s pomocí termofolií, které jsou součástí autolékárniček.

Riziko podchlazení hrozí i při běžných úrazech na ulici (pády, autonehody apod.), kdy zranění nemohou vstát. Péče o tepelnou pohodu patří v těchto případech mezi nejdůležitější úlohy zachránců. Zraněného je vhodné šetrně přesunout do tepla, případně jej podložit a přikrýt dalšími suchými oděvy.  I zde je vhodné nakonec postiženého zabalit do termofólie, pokud ji máme k dispozici.

Tisková zpráva ke stažení v PDF