Dramatický příběh ze závěru loňského roku, kdy v ulici Novodvorská pobodal útočník dvě ženy, z toho jednu do hrudníku a srdce, by měl mít dobrý konec. Pacientka v kritickém stavu ohrožení života přežila díky rychlému zásahu okolo projíždějících záchranářů a následné péči personálu ve Fakultní nemocnici v Motole. Nyní je při vědomí, bez neurologických deficitů a s dobrou prognózou návratu domů.
K události došlo 17. prosince ve večerních hodinách. Očitý svědek tehdy upozornil bez bližších informací projíždějící posádku záchranářů, že opodál leží žena, která potřebuje jejich pomoc. Zdravotníci, jimž se už chýlila služba ke konci, samozřejmě neváhali, otočili se na křižovatce a zamířili v sanitním voze na místo.
„Na první pohled bylo patrné, že je žena v bezvědomí, na svetru byly vidět stopy krve ze dvou ran v oblasti hrudníku a břicha. Svědci nás upozornili, že ji někdo pobodal. Začali jsme pacientce poskytovat péči a požádali dispečink o vyslání lékařské posádky a přivolání policie, nebylo jisté, zda na místě útočník stále není,“ popisuje první okamžiky na místě zdravotnická záchranářka Michaela Procházková, pro níž to byla mimochodem vůbec první služba po absolvování adaptačního procesu.
Záchranáři začali pomocí speciální gázy a obvazů přímo v ranách zastavovat krvácení. Pro doplnění tekutin a podání léků zajistili tzv. instraoseální vstup – tedy navrtání holenní kosti. U pacientky došlo k zástavě oběhu, a proto záchranáři zahájili resuscitaci nepřímou srdeční masáží. Ta byla úspěšná a srdeční funkci se podařilo obnovit. Poté podali záchranáři infuzí pacientce léky pro zpomalení krvácení a pro udržení krevního tlaku.
Mezitím svědci upozornili posádku na druhou zraněnou ženu, kterou opodál rovněž napadl totožný útočník.
„Nejistota, kdy se potřebujete věnovat pacientce, ale zároveň hlídáte, aby někdo nenapadl vaši kolegyni, vás nebo další lidi, byla na tomto případu pravděpodobně nejsložitější,“ říká zdravotnický záchranář Karel Kirs, který byl na místě jako vedoucí výjezdové skupiny.
Druhá žena byla zraněna na horních končetinách a její stav naštěstí nebyl tak závažný, do brzkého příjezdu dodatečně přivolané záchranářské posádky ji tak poskytovali první pomoc dle instrukcí kolegů dobrovolníci z řad veřejnosti. S péčí o pacientky pomáhala také kolemjdoucí zdravotní sestra mimo službu a dále také muž, který podle instrukcí záchranářů stlačoval kriticky zraněné pacientce hrudník při resuscitaci. Všem za jejich ochotu patří velký dík!
Po příjezdu lékařské posádky přemístili záchranáři první zraněnou ženu do sanitního vozu, kde provedli tzv. torakostomii, tedy úkon, při kterém se skalpelem vytvoří otvor do dutiny hrudní, aby krev proudící z ran netlačila na srdce, ale drénem odtékala z těla.
„Shodou okolností jsem dva měsíce před tímto zásahem přesně tento úkon trénoval v rámci nácviku na patologii. Je skvělé, že na záchrance máme takovou možnost si v rámci vzdělávání nacvičit život zachraňující zákroky, ke kterým se jinak jen tak v terénu nedostaneme. Je dobré být připraven, a ne překvapen,“ dodává Karel Kirs.
V sanitce podali zdravotníci další léky, lékař pacientce zajistil dýchací cesty a posádka ji za jeho doprovodu transportovala na urgentní příjem Fakultní nemocnice v Motole. Zde pacientku už očekával po předchozím avizování dispečinkem nemocniční tým připravený poskytnout komplexní péči odpovídající závažnosti zranění, a to včetně napojení na mimotělní oběh a operaci poraněného srdečního svalu.
„I přes protrahovanou resuscitační péči se pacientka po vysazení sedativních léků probrala do plného vědomí bez jakéhokoli neurologického deficitu. Nyní rehabilituje a prognóza návratu domů je určitě dobrá. Je to obrovský úspěch celého týmu, ať už členů Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, kteří velmi rychle zajistili první ošetření a předali nám velmi podrobné informace před svým příjezdem, tak všech kolegů lékařů, sester i sanitářů, kteří se na péči o pacientku podíleli,“ říká MUDr. Vlasta Vlasáková, lékařka Kliniky anesteziologie a resuscitační medicíny 2. LF UK a FN Motol.
Zásah byl komplikovaný nejen nejistotou způsobenou možným pohybem útočníka na místě, povětrnostními podmínkami a večerní hodinou, ale zejména absencí jakékoliv možnosti přípravy na takto složitý zásah. V běžných případech mají záchranáři základní informace o výjezdu k dispozici v tísňové výzvě odesílané dispečinkem a mají několik minut při cestě na místo události, aby si prošli plánovaný postup.
„Jsem hrdý na své kolegy, kteří si dokázali poradit ve velmi náročné situaci a vedle odvahy projevili i mimořádnou profesionalitu, odborné a organizační schopnosti. Celá událost také ilustruje vynikající spolupráci mezi záchrannou službou, urgentním příjmem FNM, policií a v neposlední řadě také veřejností. Řetězec přežití v tomto případě zafungoval znamenitě a dává naději na dobrý konec tohoto příběhu a pacientčino uzdravení,“ dodává Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.