Pražská záchranka spustila pilotní projekt, ve kterém testuje podání látek ovlivňujících krevní srážlivost přímo v terénu. Tato praxe by mohla zvýšit naději na přežití závažně zraněných osob, například v důsledku dopravní nehody, kdy představuje krevní ztráta jeden z nejvýznamnějších faktorů podílejících se na nepříznivé prognóze pacientů. Projekt, do kterého je zapojena pražská letecká záchranná služba, je první svého druhu v ČR.
V posledních letech se ukazuje, že klíčovou roli v mechanizmu život ohrožujícího šoku nehraje ani tak snížený objem krve, ale jde hlavně o ztrátu dalších důležitých funkcí, které mají s krevní ztrátou přímou souvislost. Tou nejkritičtější poruchou je vyčerpání faktorů krevní srážlivosti, kvůli čemuž se nemohou uplatnit přirozené mechanizmy zástavy krvácení a rozvíjí se závažný šokový stav.
Dlouhodobě se tedy uvažuje o možnostech podávání krve už v přednemocniční péči, co nejdříve po úrazu. To je ale spojeno s řadou potíží, které souvisejí jak se skladováním a přepravou krve, tak s jejím podáním v terénu. Krev je například nutné skladovat při velmi nízké teplotě, ale před podáním musí být ohřátá na teplotu těla, jinak může šok naopak prohloubit. Při situaci v ČR, kde je velmi dobrá dostupnost specializované nemocniční péče a krátký transportní čas, lze tedy během zásahu záchranné služby předpokládat možnost podání nejvýše 0,3–0,4 litru krve, přičemž typická krevní ztráta u pacienta ohroženého šokem přesahuje 1,5 litru. Může jít ale i o několik litrů krve.
Z tohoto důvodu se ZZS HMP rozhodla – samozřejmě na základě vyhodnocení dostupných vědeckých informací a po dohodě s pražskými traumacentry – jít jinou cestou. Tou je podávání koncentrátu specifické krevní bílkoviny – fibrinogenu. Právě ten hraje v systému krevní srážlivosti klíčovou úlohu, když je posledním článkem celého řetězce, bezprostředně přispívajícím k tvorbě krevní sraženiny.
Dávka, která je nyní v rámci pilotního projektu k dispozici na palubě vrtulníku letecké záchranné služby v Praze, odpovídá obsahu této bílkoviny v cca 1,5 litru krve, a může tedy pomoci daleko účinněji než jedna dávka transfuze. Odpadá navíc řada reálných i potenciálních komplikací spojených s podáváním čerstvé krve. Tento způsob léčby proto považujeme nejen za účinnější, ale i za výrazně bezpečnější, což dlouhodobě zapadá do strategie ZZS HMP, v níž hraje bezpečnost pacienta klíčovou úlohu.
Na tuto přednemocniční iniciální léčbu samozřejmě navazuje intenzivní nemocniční terapie, zaměřená prioritně právě na omezení následků šoku, a to včetně odpovídajícího podání krevních transfuzí tam, kde je to potřebné.
ZZS HMP se trvale snaží být na čele v kvalitě, odbornosti i bezpečnosti poskytované přednemocniční neodkladné péče, k čemuž přispívá i tento projekt. Přestože je nová léčba nákladná, věříme, že se podaří prokázat její příznivý vliv na osud pacientů se závažným úrazem a postupně se stane standardem na celém území ČR.