Okupace v srpnu 1968 patřila k nejrozsáhlejším mimořádným událostem, se kterými se pražská záchranná služba ve své historii potýkala. Tanky v ulicích, výbuchy, střelba, požáry, barikády a chaos, to vše výrazně ztěžovalo podmínky pro provoz. Při pomoci pacientům nasazovali zdravotníci vlastní životy.

Hlídkující vojáci na dlouhé minuty zdržovali sanitky se zraněnými pacienty, nepouštěli je přes mosty a nejednou se i vůz záchranné služby dostal pod přímou palbu. Jednu sanitku, jejíž posádka se odvážila vyjet, vojáci rozstříleli. Vozový park pražské záchranky tehdy posílila městská hromadná doprava a civilní vozy, včetně cisterny s pohonnými hmotami.

Výjezdy k pacientům zraněným během prvních dnů okupace dispečerky operačního střediska nezapisovaly, aby neohrozily jejich bezpečnost kvůli případnému vyšetřování státními orgány. Dnes proto nemáme přesné záznamy, kolika lidem naše posádky poskytly pomoc. Počet zraněných ale přesáhl čtyři stovky. „Postřelení a zastřelení českoslovenští obyvatelé budou zapsáni zlatým písmem v našich srdcích,“ uvedli zaměstnanci do knihy výjezdů.

O knihu z roku 1968 dlouhá léta pečovala tehdejší dispečerka Marie Fořtová, která ji pražské záchrance předala před dvěma lety, aby se tato významná památka dochovala nejen pro další generace pražských zdravotníků.

Děkujeme všem statečným kolegyním a kolegům, kteří v srpnových dnech před padesáti lety prokázali, že naše srdce skutečně bije pro Prahu.