Dnes má pražská záchranka narozeniny. Moc by nás zajímalo, co by na dnešní podobu záchranné služby říkalo těch 36 statečných, kteří se v roce 1857 přihlásili do tehdy nově založeného Pražského dobrovolného sboru ochranného. Mimochodem, zdravotníci byli mezi těmito dobrovolníky pouze tři, na pořádné vybavení si počkali pěknou řádku let a v prvních rocích zasahovali hlavně při povodních a požárech…

Za posledních 163 let jsme toho v Praze společně nezažili málo – vedle řádění přírodních živlů i boje v ulicích nebo hromadná neštěstí jako pád letadla na Suchdole (1975), vykolejení tramvaje na Špejcharu (1982), teroristický útok na Staroměstském náměstí (1990), požár hotelu Olympik (1995) nebo nehodu autobusu u Horoměřic (2018). A letošní rok se do historie zapíše bezpochyby také.

I když tyto mimořádné situace poutají pozornost, nemůžeme zapomínat hlavně na každodenní práci. V průměru řešíme za 24 hodin na 350 událostí. Všechno jsou to příběhy konkrétních pacientů a jejich blízkých, při kterých děláme vše, co umíme, aby měly šťastný konec.

Děkujeme všem kolegyním a kolegům, bývalým i současným, že máme v naší práci na co navazovat a naše schopnosti stále rozvíjíme, abychom dál poskytovali službu na špičkové úrovni. Nesmírně si vážíme podpory vás všech, kteří nám při tom držíte palce.

Se sfouknutím 163 svíček bychom asi potřebovali pomoct od kolegů z Hasičského záchranného sboru, ale přání máme jasné: Ať je těch příběhů se šťastným koncem co nejvíce.