Dopravní nehoda plně obsazeného autobusu a automobilu u Horoměřic (2018), střelba na oddělení hematologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (2019) či střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě (2019). To vše byly tragické události, kdy vedle pacientů potřebovali psychickou pomoc i samotní zdravotníci, ať už šlo o záchranáře či zdravotníky v nemocnicích. Nejen tyto případy potvrzují, že Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) by se měl stát pevnou součástí českého zdravotnického systému, aby dokázal účinně podpořit pacienty, zdravotníky a další osoby zasažené tragickými či krizovými událostmi. Zatím tomu tak všude není. O aktuálních možnostech diskutovali ve čtvrtek 5. března odborníci na První pražské konferenci Systému psychosociální intervenční služby.

„Cílem konference bylo představit již zavedené a fungující systémy psychosociální intervenční služby a podpořit další organizace, jež zvažují zavedení tohoto systému, který pomáhá zvládnout psychicky náročné situace pacientům, jejich blízkým, ale i samotným zdravotníkům,“ říká Petr Kolouch, ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy.

Pražská záchranka zavedla pro zdravotníky systém vzájemné podpory od speciálně vyškolených kolegů (tzv. peerů) již v roce 2008. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady začala s peer podporou a interventskou činností (poskytování podpory sekundárně zasaženým, tedy příbuzným a blízkým pacientů) v roce 2016.  Na konci roku 2019 se přidala s interventskou činností rovněž Fakultní nemocnice Motol.

 „Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že psychosociální péče má v akutní medicíně nezastupitelné místo. Jsme rádi, že se můžeme o naše několikaleté zkušenosti na konferenci podělit s ostatními a motivovat další k tomu, aby se nad zřízením SPIS na svých pracovištích zamysleli.“ uvádí Petr Arenberger, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

 

Odborníci těchto organizací se setkali na konferenci v Praze, aby si vzájemně vyměnili zkušenosti a zároveň téma přiblížili zástupcům dalších zdravotnických zařízení. V Praze se tak stalo vůbec poprvé. Na potřebu zavedení psychosociální podpory do každodenní zdravotnické praxe reagovalo i Ministerstvo zdravotnictví svým metodickým doporučením.

„Hlavním cílem metodického doporučení je vést poskytovatele zdravotních služeb k vytvoření sítě vyškolených poskytovatelů psychosociální podpory napříč resortem zdravotnictví a jejich následné zapojení do praxe. Práce zdravotníka je nesmírně náročná, a proto musíme předcházet tomu, že o pracovníky, kteří každodenně pečují o pacienty, není postaráno ve chvíli, kdy sami potřebují pomoc zejména psychického rázu. Konferenci na toto téma proto velice vítám a pevně věřím, že informace budou přínosné pro všechny zainteresované strany,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Jednou ze dvou základních složek Systému psychosociální intervenční služby je již výše zmíněná peer podpora mezi zdravotníky.

„Pomáhat nemocným, starat se o umírající, mluvit s jejich blízkými a být svědkem lidské bolesti a neštěstí – to je častý úděl zdravotníků. Pracují pod časovým tlakem, kdy často o životě pacientů rozhodují minuty. Může tak dojít k situacím, kdy samotný zdravotník potřebuje podporu a oporu. Právě tehdy jsou zdravotníkům k dispozici peeři – profesní kolegové,“ uvádí Helena Brýdlová, koordinátorka psychosociální intervenční služby ZZS HMP.

Druhou složkou SPIS je poskytování první psychické pomoci pacientům a jejich blízkým. V nemoci, při ztrátách blízkých osob nebo při kontaktu s lidským neštěstím přichází smutek, truchlení, bezradnost a stavy akutní stresové reakce spolu s dalšími průvodní jevy.

„Zdravotníci jsou školeni na záchranu života a zdraví, méně jsou však vybaveni pro provázení pacienta nebo jeho blízkých či pozůstalých po psychické stránce. V tuto chvíli pak zasažení lidé nemají dostatek prostoru pro ventilaci a sdílení pocitů. Zdravotničtí interventi tak nabízejí bezpečné místo pro zpracování náročné situace v nejbližších chvílích po události, a zajištění možností pro navázání následné péče o jejich psychické potřeby,“ doplňuje Ivana Trnková, koordinátorka SPIS ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Zástupci výše uvedených organizací se na základě mnohaleté praxe shodují, že zavedení psychosociální podpory je pro celý zdravotnický systém v ČR prospěšné. Zásadní je i sdílení zkušeností, díky čemuž se spolupráce mezi jednotlivými organizacemi při poskytování intervencí a peer podpory ulevuje jak zdravotníkům, tak pacientům a jejich příbuzným.

„Klíčovým prvkem aktivit Systému psychosociální intervenční služby je vedle prevence a psychické pomoci jednoznačně odborné vzdělávání zdravotnických pracovníků a vzájemná výměna jejich zkušeností. Jen edukovaný personál včas rozpozná příznaky nadlimitního stresu nebo dokáže poskytnout první psychickou pomoc pacientům a jejich blízkým. Konání První pražské konference Systému psychosociální intervenční služby proto považuji za velmi přínosné a všem, kdo se podíleli na její přípravě, za to patří velký dík,” dodává ředitel odboru zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy Martin Ježek.

TZ_Když pacienti i zdravotníci potřebují pomoc. První pražská konference SPIS