Záchranka slaví 160 let. „To bychom se měli vypravit do archivu, určitě tam budou nějaké historické poklady, co se hodí na výstavu,“ něco podobného nám prolítlo hlavou při plánování oslav letošního výročí. Nakonec se ukázalo, že největší „poklad“ je paní archivářka.

Najít vstup do archivu pražské záchranky nedaleko rohu ulic Novovysočanská a Spojovací na první pokus vyžaduje trochu štěstí. Nenápadné hnědé dveře, které vedou do bývalého vojenského krytu, svrchu zasypaného hlínou a porostlého trávu, snadno přehlédnete nebo si je spletete s garáží.

Archivu vládne s pečlivostí bývalé lékárnice paní Jitka Šmejkalová, která z velké části vymyslela celý systém, jak se zde dokumenty skladují. „Je to moje dítě,“ říká. Pracuje tady od 7 do 11 dopoledne. Každý všední den dojíždí z Mníšku pod Brdy. Už pár let má nárok na důchod, ale doma se jí zůstávat nechce. „Do práce nechodím kvůli penězům, ale protože mám ráda nějaký řád, potkám jiné lidi, je to pro mě vzpruha. Odmítám zůstat sedět někde v kostkovaných bačkorách.“

Maminka z ní chtěla mít kadeřnici, ale to odmítla. Většinu profesního života strávila vystudovaná farmaceutka jako lékárnice. „Dneska už bych v lékárně dělat nechtěla. Za nás jsme míchali mastičky, dělali pilulky, objevovali staré recepty psané ještě švabachem,“ říká s tím, že dnes v lékárně spíše jen podávají přes pult krabičky s léky. Pracovala také v Ústavu sér a očkovacích látek nebo pro kosmetickou firmu, kde se zaměřovala na získávání extraktů. „Skončila jsem u vojáků, centrálně jsem nakupovala pohonné hmoty pro celou armádu, ‚na krku‘ jsem měla rozpočet 2,5 miliardy.“

Když přijede domů z archivu, tak většinou začne pracovat na dostavbě domu – nebyla spokojená se stavební firmou, tak si řekla, že se do toho pustí vlastními silami. „Krumpáč, kolečko, zednická lžíce… Se vším jsem se naučila sama. Položila jsem si i podlahy.“ I když jí prý bolí záda, má tato dáma energie na rozdávání. „Kdybychom se stěhovali do nové budovy tak za rok za dva, tak bych ještě šla,“ dodává.

Rozklikněte si fotogalerii a podívejte se, jak to v archivu vypadá.