„U záchranky pracuju už 40. rokem a pořád mě ta práce baví.“ Takhle stručně a jasně odpověděl náš kolega Honza Studený, když jsme se ho ptali, co by vzkázal budoucím pražským záchranářům. Mezitím Honza prodloužil dobu v naší uniformě na 42 let, což je naprosto mimořádný výkon. Teď ho čeká zasloužený důchod…

Honza, vystudovaný strojař, u nás začínal v roce 1979 jako řidič legendární Škody 1203 na Strossmayerově náměstí. Nepřestal se ale vzdělávat a dostudoval obor diplomovaný zdravotnický záchranář. Mimo jiné jako člen leteckých záchranářů létal ve vrtulníku Bell 412 a s lékaři jezdil v nezapomenutelné Tatře 613. Právě v posádce rychlé lékařské pomoci, které vyjíždějí k nejzávažnějším událostem, strávil nejvíce času. Zkušený, přátelský, dobře naladěný a s velkou dávkou empatie pro kolegy i pacienty. Kolika tisícům lidí Honza na výjezdech pomohl, dnes už nikdo nespočítá.

Zasahoval i u mimořádných událostí, jako bylo vykolejení tramvaje na Špejcharu nebo požár hotelu Olympik. Byl jako zdravotník u toho, když se na Václavském náměstí „zvonilo klíči“. Pamatuje třeba, jak kousek od něho na balkoně Melantrichu pronášel projev budoucí prezident Václav Havel, jak mu i kolegům byla v tenkém oblečení hrozná zima nebo jak dav musel za skandování „tlačte sanitku“ pomoct s rozjezdem sanitky, která v zimě vypovídala službu.

Honzo, neloučíme se, protože si chceme všechny tyhle a další příhody zase poslechnout a budeme se určitě dál potkávat. Děkujeme ti za těch 42 let a všechno, co jsi pro nás a naše pacienty udělal. Užívej si důchod, zasloužíš si to.