Při vážné dopravní nehodě utrpěla osmatřicetiletá žena poranění, které v naprosté většině případů končí smrtí. Život pacientce zachránila vynikající souhra posádek ZZS Středočeského kraje, zdravotníků letecké záchranné služby ZZS hl. m. Prahy a specialistů Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Důležitou roli sehrály také včas podané léky podporující srážení krve.
„Tento případ ukazuje, že u kriticky zraněných pacientů nerozhoduje jediný výkon, ale celý řetězec urgentní péče. Na laickou první pomoc navázaly koordinace celé záchranné akce zdravotnickými operačními středisky, zásah posádek na místě nehody, intenzivní péče během leteckého transportu a specializovaná nemocniční resuscitační péče, včetně neodkladného kardiochirurgického zákroku. Bez výcviku, sehranosti a rychlé spolupráce všech týmů by pacientka měla minimální šanci na přežití,“ říká Zdeněk Křivánek, náměstek ředitele pražské záchranné služby pověřený řízením organizace.
K nehodě, při které osobní automobil narazil do stromu, došlo na jaře na Příbramsku. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému včetně vrtulníku pražské letecké záchranné služby. Záchranáři pečovali o těžce zraněnou osmatřicetiletou ženu, která byla v bezvědomí a ve velmi vážném stavu.
„Po příjezdu záchranářů byla pacientka v hlubokém bezvědomí a její krevní oběh byl nestabilní. Posádky proto ihned zahájily život zachraňující péči. Napojily ji na umělou plicní ventilaci a podaly léky na podporu srážení krve. Následně použily k fixaci pánevní pás, uložily pacientku do vakuové matrace a po ošetření ji předaly letecké záchranné službě k rychlému transportu do traumacentra,“ popisuje mluvčí středočeských záchranářů Monika Nováková.
Boj o život pacientky pokračoval i během letu. Její stav byl kritický a velmi nestabilní. Posádka letecké záchranné služby musela řešit život ohrožující vnitřní krvácení a tím vznikající šokový stav, při kterém tělo nedokáže dostatečně zásobovat důležité orgány krví a kyslíkem.
„V rámci intenzivní přednemocniční péče jsme pacientce při leteckém transportu podali léky, které pomáhají obnovit schopnost krve srážet se a jsou klíčové při léčbě těžkých krvácivých stavů u traumat. Vytvoření krevní sraženiny se ukázalo jako jeden z rozhodujících faktorů pro pacientčinu záchranu. Zároveň musely být během letu nepřetržitě podávány léky, které podporují krevní oběh tak, aby dokázal prokrvit pro život zásadní orgány,“ popisuje Miroslav Durila, lékař a člen zasahující posádky ZZS HMP a rovněž specialista působící na 2. LF UK a FN Motol a Homolka na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM).
Okamžité vyšetření v nemocnici odhalilo extrémně závažné poranění – roztržení dolní duté žíly v místě jejího vyústění do pravé srdeční síně. Jedná se o jedno z nejzávažnějších cévních poranění v traumatologii a většina pacientů s tímto typem poranění nepřežije ani transport do nemocnice. Právě podání přípravků Octaplas LG a fibrinogenu pražskými leteckými záchranáři v kombinaci s další léčbou během transportu přispělo k vytvoření krevní sraženiny. Ta zabránila ještě výraznější krevní ztrátě, která by vedla k úmrtí.
Pacientka bezprostředně po přijetí na urgentní příjem traumacentra podstoupila neodkladný kardiochirurgický výkon, během kterého lékaři přistoupili k použití mimotělního oběhu, který dočasně převzal funkci srdce a plic. Chirurgům Kliniky kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a FNMH se následně podařilo dolní dutou žílu rekonstruovat pomocí cévní protézy.
„Tento typ poranění končí ve většině případů smrtí pacienta. Podobné poranění, při obdobném mechanismu úrazu, nepřežila například princezna Diana v Paříži v roce 1997. V případě naší pacientky se sešlo několik příznivých faktorů, kdy základním předpokladem další úspěšné chirurgické léčby byla precizní a agresivní přednemocniční péče během transportu. Po přijetí na urgentní příjem traumacentra pak rozhodovala rychlost dalšího postupu, tedy správná indikace k výkonu, bezodkladný transport na přilehlý kardiochirurgický sál, zapojení týmu zkušených kardiochirurgů a cévních chirurgů a preventivní použití mimotělního oběhu,“ shrnuje Štěpán Černý, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka.
Po úspěšné operaci se pacientčin stav začal rychle zlepšovat a po nutné rekonvalescenci se mohla začít postupně vracet do běžného života.
„Nehodu a následující dny mám úplně vymazané z paměti. Jako první mi problesklo hlavou, že jsem šťastná, že se nikomu jinému nic nestalo a že se mnou nikdo další nejel. A taky to, že lidé, kteří mě zachránili, jsou neskuteční machři – když si uvědomím, co všechno dokázali udělat,“ říká pacientka.