Teploty v Česku mají v příštích dnech atakovat nebývale vysokou hranici 40 stupňů Celsia. Extrémní horko a slunné počasí může zhoršovat zdravotní stav chronicky nemocných a představuje zvýšenou zátěž i pro mnohé další osoby. Dodržováním základních pravidel lze riziku zhoršení zdravotního stavu účinně předcházet. Podívejte se proto, kdo je ve vedrech nejvíce ohrožený, jaké jsou nejdůležitější zásady prevence a také postupy, které mohou pomoci při prvních zdravotních obtížích.

Nejohroženějšími skupinami jsou v případě veder především senioři, děti do 4 let věku, těhotné a kojící ženy či chronicky nemocní pacienti, kteří se typicky léčí se srdečními či dechovými obtížemi, vysokým tlakem či nadváhou, případně i ti, kteří užívají léky na depresi či nespavost.

Děti a senioři patří k ohroženým skupinám i z důvodu horších termoregulačních mechanismů a posunutého prahu žízně. Hrozí jim proto větší riziko dehydratace. Je tedy nutné jim pití neustále nabízet a připomínat.

Nemocní lidé stejně jako netrénovaní jedinci by se neměli fyzicky přetěžovat. Při pobytu v zahřátých bytech pomáhá snižovat dopady horka vlažná sprcha nebo ochlazování hlavy, krku a zápěstí.

Absolutně nepřijatelné – a to kdykoliv – je ponechávat děti či domácí mazlíčky zavřené v automobilech, byť by se měl člověk vzdálit od vozu jen na pár minut! Teplota v autě může velmi rychle vystoupat a způsobit život ohrožující přehřátí organismu.

Úpal a úžeh. Různé příčiny, podobné projevy

Ve zvýšené míře hrozí úpal a úžeh. V prvním případě jde o přehřátí organismu, které se projevuje nevolností, pocitem na zvracení, bolestí hlavy, zrychleným tepem, celkovou malátností, únavou a někdy i zvýšenou teplotou.

Úžeh je přehřátí organismu způsobené přímým pobytem na slunci. Projevy jsou obdobné jako u úpalu s tím rozdílem, že zdravotní komplikace mohou nastat až po několika hodinách a doprovází je i spáleniny od slunce.

Jak postupovat při zdravotních obtížích?

V obou případech je třeba snížit teplotu postiženého – přesunem do chladné místnosti, studenými obklady a podáváním tekutin.

Zbavte pacienta také přebytečného oblečení, které může bránit ochlazení. Podávejte dostatečné množství tekutin – čistou vodu či minerálku.

Případně ošetřete popálenou kůži s pomocí volně prodejných přípravků obsahujících kyselinu pantothenovou.

Případné bolesti hlavy či bolest způsobující popáleniny od slunce tište pomocí léků obsahujících látku ibuprofen či paracetamol.

Kdy volat 155?

Pokud se u objeví bolesti na hrudi, dušnost, porucha vědomí, křeče, silná bolest hlavy nereagující na běžně dostupná analgetika anebo se zdravotní stav i nadále zhoršuje, obraťte se na linku 155. Tísňovou linku vytočte i v případě, že si nebudete s některými zdravotními komplikacemi vědět rady. Zkušení operátoři a operátorky vám ochotně pomůžou.

Pitný režim, stín a klid – ideální prevence

• Člověk by měl po celý den pít tak, aby vůbec neměl pocit žízně. Ten se dostavuje ve chvíli, kdy už má tělo nedostatek tekutin.
• Pít bychom měli čistou, případně minerální vodu a neslazené bylinkové čaje. Vyhněte se většímu množství alkoholu a slazeným nápojům.
• Obzvlášť v případě většího pocení je třeba doplnit minerály a ionty, například právě minerálními vodami.
• Lidé by se měli vyhýbat přímému pobytu na slunci, zejména přes poledne. Je vhodné používat pokrývku hlavy a ochranné krémy.
• Noste vzdušný oděv, ideálně světlé barvy.
• Chronicky nemocní lidé, především kardiaci a lidé s respiračními chorobami by se neměli fyzicky přetěžovat. Na zvýšenou fyzickou námahu by si měli dát pozor i netrénovaní jedinci.
• Ozvěte se svým blízkým, zejména o samotě žijícím starším příbuzným, zda jsou v pořádku.