Krizová připravenost


Pracoviště krizové připravenosti

 

Zařízení zdravotnické záchranné služby (ZZS) vždy tvoří podle zákona[1] vedle ředitelství, výjezdových skupin atp. také pracoviště krizové připravenosti, které je určeno pro koordinaci:

  1. úkolů vyplývajících z krizového plánu a dokumentace integrovaného záchranného systému (IZS),
  2. psychosociálních intervenčních služeb v případě mimořádné události nebo krizové situace,
  3. vzdělávání a výcviku v oblasti krizového řízení, urgentní medicíny a medicíny katastrof,
  4. vzdělávání a výcviku složek IZS k poskytování neodkladné resuscitace,
  5. komunikačních prostředků pro plnění úkolů v IZS a v krizovém řízení.

 

V rámci plnění těchto a dalších úkolů stanovených tzv. krizovou legislativou je u ZZS na pracovišti krizové připravenosti zaměstnán krizový manager, který zároveň plní funkci styčného bezpečnostního zaměstnance. Takového zaměstnance musí mít každá organizace určená jako subjekt kritické infrastruktury.

 

Jedním z požadavků na krizového managera je vykazovat plánovací činnost. Tím se rozumí vytvářet traumatologický plán, v němž jsou stanoveny opatření a postupy při zajišťování a poskytování přednemocniční neodkladné péče v případě hromadných neštěstí (HN), a dále plán krizové připravenosti, což je dokument upravující přípravu ZZS k řešení krizových situací, tj. situací, kdy byl vyhlášen jeden z krizových stavů.

 

Aby však byly výjezdové skupiny v těchto nestandardních situacích opravdu akceschopné, nestačí vytvořit pouze plány, ale je potřeba vybavit je odpovídajícími prostředky. Lékaři a zdravotničtí záchranáři tak mají k dispozici:

  • třídící karty, kterými lékař označuje při HN raněné a zasažené barevně podle priority odsunu do zdravotnických zařízení,
  • ochranné prostředky používané výjezdovými skupinami v případě biologického ohrožení, těmito jsou speciální infekční sety tvořené kombinézou, návleky na obuv, ochrannými brýlemi a respirátory,
  • atlas operativních karet, který byl vytvořen pro účel rychlé orientace ve vytipovaných místech s možnosti velkého výskytu osob,
  • reflexní vesty a cedule označující shromaždiště raněných a odsun sloužící ke snadnější orientaci mezi zaměstnanci a k vytyčení jednotlivých pracovišť v místě HN,
  • návěs HN Golem, který slouží jako mobilní operační středisko, štábní pracoviště, shromaždiště raněných a zázemí personálu ZZS,
  • a konečně nejnovější přírůstek – Atego, rychlá zdravotnická pomoc na terénním podvozku s nadstandardním vybavením kyslíkem a možností více míst pro pacienty.

 


[1] zákon č. 374/2011 Sb., o Zdravotnické záchranné službě